Radim Valenčík – Jak dopadnou velké volby/1

image

Do seriálu o vizi zařazuji sérii tří dříve publikovaných článků, které se bezprostředně týkají vlivu vize na vývoj volebních preferencí a očekávaný výsledek voleb, mj. i toho, jak správně číst výsledky volebních modelů publikované renomovanými agenturami.

Do “velkých voleb” je ještě hodně daleko. Nejméně rok, resp. květnový termín plus minus měsíc příštího roku. Nejdříve se budou konat volby do Senátu Parlamentu České republiky 5. a 6. října 2018 společně s volbami do zastupitelstev obcí. Tentokrát ovšem budou mít trochu jinou logiku, k čemuž se dostanu v dalším pokračování. I v případě, že se nepodaří Babišův pokus o sestavení vlády, začne příprava případných mimořádných voleb až po nich, a tudíž velké volby se nestihnout dřív než na přelomu jara a léta, i když tento termín není příliš pravděpodobný.

Agentury, které provádějí výzkumy veřejného mínění, proto mohou a dokonce musí tak trochu či spíše hodně čarovat. Pokud by uveřejňovaly naměřené preference, vystavovaly by se riziku, že se hodně “netrefí” do výsledku. Navíc jsou naměřené preference jejich know-how, které se konkurenci neprozrazuje. Zveřejňují tudíž jen modely, viz třeba ten poslední CVVM z května (uveřejňuji tabulku, kde je porovnán s předcházejícími):

Viz: https://www.novinky.cz/domaci/474010-cssd-by-se-ve-volbach-delila-s-ods-o-druhe-misto-vyhralo-by-ano.html

Je to model toho, jak by volby dopadly, kdyby se konaly právě v čase zveřejnění výsledků (začátek června) na základě dat naměřených v květnu.

Problém agentur je, že:

1. Aktuálně naměřené výsledky, ale i parametry modelu, budou do voleb podstatně ovlivněny mnoha předvídatelnými i nepředvídatelnými událostmi. Například (uvádím jen ty faktory, které budou působit do doby nejbližšího termínu případných mimořádných voleb):

– Proces sestavování vlády.

– Výsledky podzimních voleb do Senátu a obcí.

– Reakce jednotlivých stran na výsledky těchto voleb.

– Pozice prezidenta z hlediska objektivních činitelů ovlivňujících výkon jeho funkce.

Vůči těmto faktorům je jakýkoli model příliš “slabý”. Neumožňuje dostatečně kvantifikovat jednotlivé vlivy.

2. Důležitou roli hraje empatie těch, kteří naměřené výsledky vyhodnocují a kteří aplikují příslušné modely, k vývoji veřejného vědomí a sebevědomí. Bez ní nepomůže ani ta nejlepší soustava modelů. Empatie vůči vývoji veřejného vědomí a sebevědomí je přitom podstatně závislá jak na invenci, tak i na dlouholetých aktivních zkušenost, významně pak i na schopnosti zaujmout pozici “nadhledu”, tj. nesnažit se promítnou do vyhodnocování vlastní přání. (K tomu poslednímu dlužno poznamenat, že tomu se snaží dobré agentury, mezi které CVVM patří, vyhnout a docela se jim to daří.)

Nicméně – a není to snaha zlehčovat práci třeba konkrétně CVVM, kterou sleduji nejraději – nelze brát zveřejněné výsledky tak vážně, protože v době voleb to vše bude úplně jinak, do voleb je daleko, a to ještě nevíme jak.

S tím, jak se budou volby – ať již řádné či mimořádné – blížit, se budou měnit i zveřejňované výsledky agentur. Zpětně tedy bude zajímavá celá retrospekce zveřejňovaných výsledků. Ta totiž nejlépe vypovídá o kvalitě agentur.

V návaznosti na předešlé si dovolím zveřejnit svůj model pro případ mimořádných voleb v květnu 2019, tedy pro nejbližší možný termín, se kterým lze licitovat i v předvolebních vyjednáváních. Tento pohled je totiž nejvýznamnější:

V dalším pokračování uvedu podrobnější zdůvodnění této prognózy. Je výrazně odlišná od toho, co zveřejnilo CVVM pro případ aktuálních voleb, takže uvidíme, kterým směrem se budou zveřejňované výsledky vyvíjet.

(Pokračování)